La plus belle ville du monde...
Na jaře jsem si splnila svůj obrovský sen. Podívala jsem se poprvé do Paříže, prošla jsme se po Champs Elysée, byla jsem v Musée Louvre, Musée d´Orsay, na Eiffelovce...Mluvila jsem poprvé pořádně francouzsky, ochutnala jsem makronky Ladurée i Pierre Hermé...byl to nezapomenutelný výlet, který jsem si přála k 18. narozeninám...Zamilovala jsem se. A věděla jsem, že sem musím znovu. Kdybych jen tušila, že hned o měsíc později se budu procházet úžasnými boulevardy znovu...ale o tom až příště! :-)
Teď k mému jarnímu výletu do Paříže, kam jsem vzala svojí mamku a náramně jsme si to užily! Dnes vám ale nechci povídat ani o památkách, ani o nákupech, ani o makronkách...ale o svých dojmech, které jsem si každý večer zaznamenávala. :-)
Den první = noc našeho příletu
- taxíkáři se strašně vnucují a nemají rádi UBER
- jsem schopna se domluvit!
- mají tu špinavý ulice
- je to tu strašidelný?!
- vidím Eiffelovku!!!!!!!!!!
- proč ta Eiffelovka svítí jako stromeček na Vánoce? /byla 1 hodina v noci a ona se přepínala do úsporného režimu/
- i v 1 v noci se tady jí na ulici /jídlo, jídlo, jídlo! :D/
- nejdu spát!
- jdu spát, je to tu v noci asi nebezpečný...
Den druhý = pátek
- nemůžu spát dlouho, jsem přeci v Paříži
- kde jinde snídat než na Champs Elysée?
- aha, je to tu nějak drahý....bude nám muset stačit suchá bageta.../Češi v Paříži...:D/
- un baguette...aha une baguette!
- vyznám se v tom metru, borec, borec, borec!
- Plno lidí! Nesnáším lidi! Fronty! Nesnáším Paříž? Neee, miluji Paříž, je to tu božííí!
- Plno aut. Auta všude! Všude plno aut! Tuduuuuuu, bolí mě hlava z klaksonů!
- palačinka za 8€? A já jako kradu?
- Mona Lisa nebyla moc kočka...
- neumím se fotit s "pyramidou" v ruce
- makronky jsou jen nafouklý bubliny
- ale Longchamp je nejlepší!
- chci tady žít
- chci mluvit francouzsky
- chci být bohatá
- chci bydlet u Notre Dame
Den třetí = sobota
- Lidi. Lidi. Lidi. Nesnáším lidi! Nesnáším Paříž.
- Mám tady svojí ulici. Miluji Paříž. Mají rádi Terezy!
- ještě potřebuju fotku Eiffelovky z jednoho boku, ať je to kompletní!
- La Défance není Paříž. Možná proto se mi tu líbí?
- Ach ten černoch zpívá tak dokonale!
- Ty lidi jsou fakt všude!
- A ty auta taky!
- Chci být milionář.
- Bojím se černochů, ale nejsem rasista!
- Ach ty ulice!
- Kéž bych mohla nakupovat u Louise!
- Smím se tady vdávat? Nebo alespoň zasnoubit?
- Ne, nemůžu být tak kýčovitá romantička!
Den čtvrtý = neděle
- Nechci domů!
- Chci domů, není tam tolik lidí!
- Ale tahle ulička, aaaaach!
- Asi to tu miluji?
- Ale k té Sacre Coeur by nemuselo vést tolik schodů...a třeba by tu nemuseli být lidé?
- Ach ten croissant!
- Nepojedu domů.
- Zůstanu tady.
- Nemám už peníze.
- Takže musím domů...
- Stejně je to ale divné město! Chvíli to tady nesnáším, pak miluji...si vyber Terezo!
A přesně tak to je. Paříž je strašně zvláštní. Chvíli tam všechno milujete, další chvíli zase nadáváte. Vím, že se chci vrátit. Vstřebat první dojmy a užít si to ještě minimálně jednou. :-) Kdybych jen tušila, že hned v červenci se ocitnu v Paříži podruhé! Ale na druhý pohled to už byla láska asi nesmrtelná♥ Ale o mém druhém výletu až příště. :-)
Vaše Tereza♥




Skvělé, že se ti tam líbilo, fotky se taky podařily. :)
OdpovědětVymazat